Baskytarista Black Sabbath Geezer Butler se v novém dílu pořadu Lowdown On The Low End vrátil ke svým začátkům. Přiznal, že zásadním zlomem pro něj bylo setkání s hudbou Cream a hlavně s hrou Jacka Bruce, díky němuž pochopil, že basa nemusí jen držet spodek kapely.
Geezer Butler patří k lidem, kteří pomohli definovat samotné základy heavy metalu. Jeho hra v Black Sabbath nebyla nikdy jen doprovodem k riffům Tonyho Iommiho. Byla temná, pohyblivá, výrazná a často nesla skladby víc, než se na první poslech může zdát.
V novém dílu pořadu Lowdown On The Low End od Fenderu si Geezer sedl s Nathem Mendelem z Foo Fighters a mluvil o baskytaře, začátcích i o tom, kdo mu otevřel oči. A právě tam padlo jméno Jack Bruce.
Butler vzpomínal, že když šel kdysi v Birminghamu na Cream, všichni kolem mluvili hlavně o Ericu Claptonovi. Jenže on stál přímo u pódia a nejvíc ho zasáhl právě Jack Bruce s baskytarou. V tu chvíli prý pochopil, že basa může být mnohem víc než jen nástroj někde vzadu.
Tenhle moment je pro pochopení Black Sabbath docela zásadní. Geezer začínal jako rytmický kytarista a k base se dostal až ve chvíli, kdy se kolem něj začala skládat budoucí sestava Sabbath. Ozzy Osbourne, Tony Iommi, Bill Ward a Butler nakonec vytvořili zvuk, který změnil rockovou historii.
Zajímavá je i jeho vzpomínka na Fender Precision Bass. Geezer říká, že mu seděl hlavně vyvážením, širším krkem a jednoduchostí. Žádné složité ovládání, žádná zbytečná paráda. Jen nástroj, který mu umožnil hrát přesně tak, jak potřeboval.
A právě v tom je síla Geezera Butlera dodnes. Nebyl technikem pro techniku. Hrál tak, aby skladba žila. Jeho linky v písních jako War Pigs, Iron Man nebo Paranoid ukazují, že basa může být v metalu stejně zásadní jako kytara, zpěv nebo bicí.
Když dnes Geezer mluví o Jacku Bruceovi, není to jen vzpomínka na dávnou inspiraci. Je to připomínka hudebního předávání. Jeden hráč ukázal druhému, co je možné. A ten druhý pak pomohl vytvořit žánr, bez kterého by dnešní metal vypadal úplně jinak.
Buďte první kdo přidá komentář