ROB HALFORD O K.K. DOWNINGOVI:

LÁSKA A RESPEKT MEZI NÁMI POŘÁD JSOU

Rob Halford v novém rozhovoru otevřel téma, které fanoušky Judas Priest zajímá už dlouhé roky: jak dnes vlastně vnímá vztah ke K.K. Downingovi. A jeho odpověď byla překvapivě klidná, smířlivá a lidská.

Kvůli novému dokumentu The Ballad Of Judas Priest se znovu otevřela otázka, jak důležité je, že ve filmu dostal prostor i bývalý kytarista kapely, přestože vztahy mezi ním a zbytkem Judas Priest byly v minulosti napjaté. Halford to ale vidí jasně. Říká, že vzájemný respekt nezmizel. A že nezmizela ani lidská vazba.

Doslova říká: „Myslím, že ten respekt tam pořád je. Myslím, že láska a respekt, které k sobě stále máme, tam pořád jsou.“

Právě tahle věta je z celého rozhovoru nejdůležitější. Ne proto, že by automaticky znamenala návrat K.K. do kapely, ale protože ukazuje, že Halford dnes nemluví o Downingovi jako o někom, kdo do příběhu Judas Priest už nepatří. Naopak. Zdůrazňuje, že jeho místo v historii kapely je zásadní a nezpochybnitelné.

Halford to říká naprosto přímo: „Je stejně důležitý pro Judas Priest dnes, jako byl tehdy, když ten příběh vyprávíme. Muselo to tak být.“ A hned vysvětluje proč: K.K. byl u samého začátku kapely, ještě předtím, než se k ní přidal sám Halford. Jeho hodnota podle něj nespočívá jen v dávné minulosti, ale i v tom, že Judas Priest dodnes hrají řadu skladeb, které K.K. spoluvytvářel.

V tomhle směru je Halford velmi přesný: „Jeho hodnota a práce, kterou během svého působení v Judas Priest vytvořil… to, že pořád hrajeme spoustu skladeb, které K.K. napsal se mnou a s Glennem, je opravdu důležité a zásadní.“

Právě tohle je možná nejsilnější část celého vyjádření. Halford vlastně říká, že i když dnes K.K. není součástí aktuální sestavy, jeho otisk v hudbě Judas Priest zůstává živý. A že to není něco, co by šlo vyškrtnout jen proto, že se kapela a bývalý člen rozešli.

Zároveň v tom ale není žádný laciný slib návratu. Když přišla řeč na možnost dalšího znovuspojení, Halford zůstal opatrný. Připomněl, že K.K. v dokumentu mluví jednoduše a otevřeně o tom, že určité věci už necítil tak, jak by měl. A právě tady Rob vyslovil další velmi silnou myšlenku o tom, co vlastně znamená stát na pódiu.

„Když pracujete v hudebním průmyslu, musíte opravdu chtít na tom pódium vystoupit a nechat tam vše. Nemůžete se držet zpátky.“

Podle Halforda nestačí jen přijít, odehrát koncert a odejít s výplatou. Hudba, zvlášť v kapele jako Judas Priest, podle něj vyžaduje plné vnitřní přesvědčení. „Musíte tam být ze správných důvodů. Pokud tam nejste ze správných důvodů, tak vlastně nemáte právo na tom pódiu být.“

A pak přichází věta, která shrnuje jeho pohled na K.K. možná ještě víc než všechny předchozí: „Nemůžete to jen odchodit. Nemůžete tam být jen proto, že chcete šek na konci turné.“

Halford tak vlastně neříká, že se K.K. rozhodl špatně. Naopak. Z jeho tónu je cítit, že chápe, proč se Downing tehdy rozhodl odejít, pokud v sobě už necítil potřebný vnitřní oheň. V tom je celé jeho vyjádření nečekaně zralé. Není postavené na starých křivdách, ale na uznání, že některé věci musí být opravdové, jinak ztrácejí smysl.

Celý rozhovor tak působí jako další důkaz, že čas některé hrany obrousil. K.K. Downing sice není zpět v Judas Priest, ale z Halfordových slov je zjevné, že v jeho očích zůstává důležitou součástí příběhu kapely. Ne jako poznámka pod čarou, ale jako člověk, bez kterého by ten příběh nikdy nevypadal tak, jak ho dnes známe.

A možná právě to je na tom nejzajímavější. Ne otázka, jestli ještě někdy dojde na velký návrat, ale to, že Rob Halford dnes o K.K. Downingovi mluví s respektem, uznáním a zvláštním klidem. A to je samo o sobě zpráva, kterou fanoušci Judas Priest rozhodně nepřeslechnou.