John Bush se vrátil k materiálu, který v devadesátých a nultých letech nahrál s Anthrax. A Scott Ian dává jasně najevo, že mu to nejen nevadí, ale naopak ho to těší. Dokonce by se k Bushovi rád přidal na pódiu.
Éra Johna Bushe v Anthrax byla dlouho trochu zvláštní kapitola. Pro část fanoušků zásadní a velmi silná, pro jiné pořád stojící ve stínu klasické sestavy s Joeym Belladonnou. Jenže čas často mění pohled na věci. A dnes se desky jako Sound Of White Noise, Stomp 442, Volume 8: The Threat Is Real nebo We’ve Come For You All nejeví jako odbočka, ale jako samostatná a důležitá tvář Anthrax.
Právě na tenhle materiál se John Bush zaměřil ve svých posledních vystoupeních. Na pódiu s ním stáli jeho spoluhráči z Category 7 – Phil Demmel, Mike Orlando a Jason Bittner – a také dlouholetý parťák z Armored Saint Joey Vera na baskytaru. Category 7 navíc večery otevírali a potom se vrátili jako Bushova doprovodná kapela pro skladby Anthrax.
Scott Ian v novém rozhovoru pro pořad Full Metal Jackie řekl, že z toho má radost. S Bushem jsou podle něj dlouholetí blízcí přátelé a celou věc od začátku podporoval. Dokonce připomněl, že se chtěl na jednom z koncertů přidat a zahrát si s ním několik skladeb. Nakonec mu do toho vstoupily termínové kolize, ale chuť podle jeho slov zůstává.
To je důležité i symbolicky. V metalové historii často bývají různé éry kapel stavěny proti sobě. Jeden zpěvák proti druhému, jedna sestava proti jiné. U Anthrax je to cítit obzvlášť, protože Belladonna a Bush představují dvě výrazně odlišné polohy. Belladonna patří ke klasickému thrashmetalovému období, Bush přinesl tvrdší, hutnější, často modernější a syrovější výraz devadesátých let.
John Bush už dříve říkal, že by tento materiál pravděpodobně nehrál, kdyby ho pravidelně hráli současní Anthrax. Jenže kromě skladby Only se písně z jeho éry v běžných setlistech kapely téměř neobjevují. Právě proto se rozhodl tuhle část historie připomenout sám.
A dává to smysl. Sound Of White Noise je dnes mnoha fanoušky brané jako jedna z nejsilnějších desek Anthrax vůbec. Stomp 442 a Volume 8 ukazují kapelu v době, kdy thrash metal ztrácel půdu pod nohama a musel hledat nové výrazové prostředky. We’ve Come For You All zase přineslo sebevědomý návrat tvrdosti a sevřenosti.
Scott Ianova podpora tak není jen přátelské poplácání po zádech. Je to připomenutí, že Bushova éra patří do dějin Anthrax legitimně a bez omluv. A pokud se jednou stane, že Scott opravdu vyjde na pódium a zahraje si s Bushem některé z těchto skladeb, bude to pro fanoušky víc než milé hostování. Bude to malé smíření různých kapitol jedné velké kapely.
Buďte první kdo přidá komentář