Digitální Ozzy Osbourne dál budí debatu. Po oznámení projektu, který má fanouškům umožnit „mluvit“ s interaktivní podobou Ozzyho, se k tématu vyjádřil i Justin Hawkins z The Darkness. A jeho pohled je zajímavý právě tím, že není ani slepě nadšený, ani automaticky odmítavý.
Hawkins ve svém pořadu řekl, že interaktivní Ozzy může být pro fanoušky v zásadě zábava. Pokud si s ním lidé budou moci udělat fotku, krátce si „popovídat“ a brát to jako zvláštní poctu rockové ikoně, nevidí v tom zásadní problém. V tomhle směru chápe digitálního Ozzyho spíš jako novou formu fanouškovského zážitku.
Zároveň ale jasně pojmenoval hranici, za kterou už mu celý nápad začíná být nepříjemný. Vadilo by mu, pokud by se digitální podoba zesnulého muzikanta začala používat v reklamách, filmech nebo dalších komerčních projektech jen proto, že jeho jméno a tvář stále vydělávají. V takovém případě už podle něj nejde o poctu, ale o pokračující zpeněžování člověka, který sám nemůže rozhodnout, kde se jeho obraz objeví.
Právě tady je jádro celé debaty. Technologie dnes dokáže napodobit hlas, pohyb i výraz známé osobnosti tak přesně, že se hranice mezi vzpomínkou a náhražkou začíná rozmazávat. Rodina Osbourneových i firmy Hyperreal a Proto zdůrazňují, že avatar vzniká z ověřených a schválených materiálů. To je důležité. Ale ani souhlas rodiny nezodpoví všechny otázky, které podobné projekty otevírají.
Ozzy byl za života větší než běžná rocková hvězda. Byl postavou, která se sama postupně proměnila v kulturní symbol. A právě u takových osobností je pokušení pokračovat dál i po jejich smrti obrovské. Fanoušek chce ještě jeden zážitek. Průmysl chce ještě jednu možnost. Technologie nabízí řešení.
Hawkinsův názor je proto možná nejrozumnější: krátká fanouškovská atrakce může být neškodná zábava. Ale jakmile se z digitálního Ozzyho stane nekonečně použitelná obchodní figurka, začne být otázka mnohem temnější než kterýkoli riff Black Sabbath.
Buďte první kdo přidá komentář