Shane Embury z Napalm Death otevřeně popsal zdravotní problémy, kvůli kterým v poslední době chyběl na některých turné. Baskytarista britské grindcorové legendy přiznal, že byl třikrát hospitalizován se zánětem slinivky a že za tím stál i alkohol, vyčerpání a dlouhodobý tlak života na cestách.
Shane Embury patří k nejdůležitějším postavám extrémního metalu. S Napalm Death je spojený od konce osmdesátých let a jeho jméno stojí u kapely, která pomohla definovat grindcore jako jeden z nejradikálnějších hudebních jazyků vůbec.
Teď ale nemluví o rychlosti, politice ani hluku. Mluví o zdraví. V rozhovoru pro pořad The False Face se vrátil k důvodům, proč musel vynechat část nedávných koncertů. Přiznal, že se potýkal se zánětem slinivky, který ho v průběhu života dostal do nemocnice celkem třikrát.
Embury otevřeně řekl, že problém souvisel s alkoholem. Nešlo o jednoduché moralizování, spíš o syrové přiznání člověka, který si dlouho namlouval, že má věci pod kontrolou. Jak sám popsal, člověk si může říkat, že pije jen na turné, že se pak zase zastaví, že to zvládá. Jenže v určité chvíli se hranice začne posouvat.
Zlom přišel během loňského turné s Melvins, kde musel po několika týdnech odjet domů. Podle vlastních slov mohlo jít o velmi vážnou situaci. Dnes říká, že je na tom výrazně lépe — psychicky, fyzicky i celkově. A hlavně se snaží věci přehodnotit.
Důležitou roli sehrála i setkání Anonymních alkoholiků, kam začal chodit. Embury popsal, že se v některých textech a zkušenostech ostatních lidí poznal. Zmínil také zájem o jungovskou psychologii, práci se stínem, egem a vlastní osobností. Ne jako módní frázi, ale jako snahu pochopit, co se v člověku opravdu děje.
Silná je i jeho sebereflexe ohledně práce. Embury nemluví jen o Napalm Death. Připomíná, že v jednu chvíli tlačil několik kapel najednou, koncertoval příliš mnoho a ignoroval signály vlastního těla. Jenže tělo si o slovo řekne, a když ho člověk neposlouchá, může přijít tvrdý náraz.
Členové Napalm Death ho podle jeho slov podporovali a měli o něj strach. To je v extrémní hudbě důležitá připomínka. I za nejtvrdším zvukem jsou lidé, kteří se mohou zlomit, vyhořet, ztratit rovnováhu a potřebovat pomoc.
Shane Embury tak nepřináší jen osobní zpověď. Připomíná, že extrémní hudba může být ventil, ale ne náhrada za zdraví. A že někdy je nejtvrdší věc, kterou může muzikant udělat, přiznat si pravdu a začít ji řešit.
Buďte první kdo přidá komentář