Mikkey Dee v novém rozhovoru popsal, jak se jako zkušený bubeník udržuje ve formě, proč už nejde jen o hrubou fyzickou sílu a proč svým spoluhráčům ze Scorpions při nástupu řekl, že naživo zkrátka nedělá chyby.
Mikkey Dee má za sebou kariéru, která by vydala na několik samostatných životopisů. King Diamond, Motörhead, Scorpions. Tři světy, tři různé typy tlaku, ale jeden společný jmenovatel: za bicími sedí hráč, který nikdy nepůsobil jako někdo, kdo by se schovával za značku kapely.
V novém rozhovoru pro podcast Percussion Discussion mluvil Dee o tom, jak se udržuje v kondici v době, kdy zrovna není na turné. Přiznává, že stále hraje, dělá různé projekty, občasné koncerty s Mikkey Dee With Friends i studiovou práci. Zároveň ale dodává, že po dlouhém turné se Scorpions musí tělo také opravdu zastavit. Ramena, lokty, zápěstí — všechno potřebuje odpočinek.
Jeho pohled na stárnutí za bicími je zajímavý hlavně tím, že v něm není žádné fňukání. Dee neříká, že dnes hraje stejně jako ve dvaceti. Říká něco důležitějšího: zkušený hráč už nemusí spotřebovat tolik energie, protože ví, kde má být. Přirovnává to k hokeji. Mladý hráč bruslí naplno všude, starší profesionál spotřebuje méně sil, protože čte hru a stojí ve správný čas na správném místě.
Přesně tak dnes podle něj funguje i bubnování. Ví, kde ubrat, kde přitlačit a jak si rozložit síly. Tvrdost není jen o tom, kolik svalů do bubnů pošlete. Je i o rutině, jistotě a přípravě.
Nejvýraznější část rozhovoru se týká jeho nástupu ke Scorpions. Dee vzpomíná, že spoluhráčům řekl jednoduchou větu: že naživo nedělá chyby. Oni se tomu smáli, protože každý muzikant se někdy sekne. Jenže Mikkey trval na svém. Podle něj to není arogance, ale výsledek domácí práce. Když si za soupravu sedne, musí mít materiál v těle tak pevně, že se na pódiu může opřít o jistotu, ne o náhodu.
Tenhle přístup velmi dobře vysvětluje, proč Dee tak dlouho obstál v Motörhead. Hrát vedle Lemmyho nebylo o uhlazené studiové dokonalosti. Bylo to o tlaku, hluku, výdrži a schopnosti udržet rozjetou mašinu pohromadě. U Scorpions je situace jiná, ale nárok na přesnost a stabilitu zůstává obrovský.
Dee zároveň nezastírá, že se o sebe musí starat. Mluví o sportu, hokeji, rozumném životě, odstupu od drog a o tom, že tělo i hlava musí fungovat. V jeho případě to nepůsobí jako fráze o zdravém životním stylu, ale jako praktická nutnost člověka, který chce i po šedesátce hrát na úrovni, za kterou se může postavit.
Mikkey Dee tím připomíná jednoduchou věc: velcí bubeníci nestárnou jen tím, že ztratí rychlost. Ti nejlepší získají přehled. A právě ten dnes z Deeho dělá hráče, který možná nemusí mlátit do soupravy jako mladík posedlý adrenalinem, ale pořád ví, jak tvrdě má rockové srdce tepat.
Buďte první kdo přidá komentář