Schmier z Destruction v novém rozhovoru ostře zkritizoval umělou inteligenci v hudbě. Podle něj AI při tvorbě skladeb využívá původní hudbu skutečných autorů, aniž by jim za to platila nebo uznávala jejich práci. Německý thrashový veterán proto trvá na tom, že Destruction chtějí dál spolupracovat se skutečnými umělci.
Schmier z Destruction patří k muzikantům, kteří metal vnímají nejen jako zvuk, ale jako kompletní kulturu. Obal alba, texty, vizuál, energie, vztah ke scéně — všechno má podle něj smysl jen tehdy, když za tím stojí reálný člověk a konkrétní vize.
V rozhovoru pro pořad Rock Talk mluvil nejdřív o významu albových obalů. Podle něj by měl obal odpovídat stylu, textům a atmosféře desky. Když fanoušek vidí cover, měl by cítit, jestli jde o thrash, power metal, black metal nebo jiný žánr. Právě vizuální identita je podle něj stále důležitou součástí metalu.
Pak se řeč dostala na umělou inteligenci. Schmier připustil, že AI dnes dokáže vytvářet vizuály, které mohou na první pohled působit dostatečně dobře. Přesto říká, že Destruction chtějí dál podporovat skutečné výtvarníky, kteří dokážou převést nápady kapely do konkrétního uměleckého tvaru.
Ještě ostřejší byl u hudby. Použití AI pro tvorbu skladeb by podle něj u Destruction nepřicházelo v úvahu. Důvod je jednoduchý: AI hudba podle něj stojí na původní hudbě skutečných autorů, kterou systém zpracuje, přetaví a použije bez toho, aby původní tvůrci dostali uznání nebo peníze.
Schmier to shrnul velmi tvrdě: podle něj je AI hudba v podstatě krádež. Pokud by si někdo nechal vytvořit skladbu ve stylu Destruction, AI by podle něj nutně čerpala z jejich původních skladeb, aniž by jim za to cokoliv patřilo.
Tahle debata je pro metal velmi aktuální. Scéna, která vždy stavěla na autenticitě, rukopisu a přímém vztahu mezi kapelou a fanouškem, se s AI vyrovnává těžko. Schmierův postoj je v tomhle jasný: technika může pomoct, ale nesmí nahradit autora.
Destruction loni vydali album Birth Of Malice u Napalm Records a aktuální sestavu kromě Schmiera tvoří kytaristé Damir Eskić a Martin Furia a bubeník Randy Black. A podle všeho zůstávají věrní staré škole nejen zvukem, ale i tím, jak přemýšlejí o tvorbě.
