Alex Skolnick z Testament vyzdvihl hráčské kvality Anguse Younga a upozornil, že jeho pověst energického showmana někdy zastíní skutečnou hudební úroveň. Podle Skolnicka je kytarista AC/DC mnohem dokonalejším muzikantem, než za jakého ho část veřejnosti považuje.
Když se řekne Angus Young, většina lidí si okamžitě vybaví školní uniformu, kachní chůzi, divoké pobíhání po pódiu a nesmrtelné riffy AC/DC. Podle Alexe Skolnicka z Testament ale právě výrazná pódiová image způsobila, že se někdy zapomíná na Angusovu skutečnou hudební kvalitu.
Skolnick o svých kytarových začátcích promluvil v rozhovoru pro kanál Rad Jet. Když začínal hrát přibližně v deseti letech, jeho prvními vzory nebyli techničtí metaloví kytaristé. Poslouchal The Beatles, KISS, Elvise Presleyho a rock’n’roll padesátých let.
Zásadní vliv na něj měl Chuck Berry, kterého objevil také prostřednictvím filmu American Hot Wax. Až později mu došlo, jak silně Berry ovlivnil Beatles, KISS i AC/DC.
Velký zlom nastal, když přibližně ve třinácti letech poprvé slyšel debutové album Van Halen. Už úvodní zvuk skladby Runnin’ With The Devil a následná instrumentálka Eruption mu podle jeho slov ukázaly, že se svět elektrické kytary nenávratně změnil.
Mezi další zásadní vlivy následně zařadil Ozzyho Osbournea, Scorpions a právě AC/DC. U Anguse Younga ale zdůraznil jednu důležitou věc: lidé mu věnují obrovskou pozornost jako interpretovi a pódiové osobnosti, nikoliv vždy jako muzikantovi.
Podle Skolnicka je přitom Angus „opravdu fantastický hudebník“, který si za své frázování, rytmus, cit pro skladbu a charakteristický tón zaslouží mnohem více uznání.
Stejně důležitý byl podle něj také zesnulý Malcolm Young. Skolnick připomněl, že Malcolma řadil mezi své oblíbené muzikanty i Eddie Van Halen, který s ním navíc udržoval blízké přátelství.
Sám Alex Skolnick rozhodně není člověkem, který by kytaristy hodnotil pouze podle rychlosti. Vedle thrash metalu se dlouhodobě věnuje jazzu, improvizaci a mnoha dalším stylům. V minulosti studoval u Joea Satrianiho a v roce 1995 si zahrál také s Ozzym Osbournem.
Jeho slova tak připomínají, že jednoduchost nemusí znamenat nedostatek schopností. Napsat okamžitě rozpoznatelný riff, správně ho zahrát a udržet jeho sílu několik desetiletí může být větším uměním než předvést stovky not během několika sekund.
YOUTUBE ODKAZY K ČLÁNKU