Dnes si připomínáme 13 let od smrti Stanislava Hranického, jedné z nejvýraznějších osobností české tvrdé hudby. Pro fanoušky Citronu zůstává navždy hlasem, který měl sílu, chraplavou naléhavost i zvláštní druh opravdovosti, který se nedá naučit. Byl to přesně ten typ zpěváka, kterého člověk nepoznal jen podle tónu, ale podle emocí, které v každé skladbě zanechal.
Standa Hranický nepatřil k frontmanům, kteří by si pomáhali pozlátkem nebo velkými gesty. Jeho síla byla jinde. V hlase, který uměl znít drsně, bolestně i hrdě. V projevu, který nepůsobil vyumělkovaně, ale prožitě. A právě proto se stal tak důležitou součástí Citronu i celé domácí rockové a metalové historie.
Jeho cesta přitom nezačala až u Citronu. Se zpěvem byl spojený už od konce šedesátých let a prošel několika kapelami, než se napevno zapsal právě do příběhu ostravské legendy. V Citronu pak strávil bezmála tři desetiletí a stal se jedním z hlasů, které si fanoušci s kapelou spojí jako první. Když se řekne český heavy metal osmdesátých a devadesátých let, jeho jméno v tom obrazu prostě nechybí.
Mnozí si ho dodnes vybaví hlavně ve spojení s obdobím největší síly Citronu, ale jeho význam nebyl jen v několika známých písních nebo deskách. Byl to hlas celé jedné éry. Éry, kdy český metal hledal vlastní tvář a kdy podobné osobnosti pomáhaly dokazovat, že i u nás může tvrdá hudba znít sebevědomě, silně a nezaměnitelně.
Stanislav Hranický zemřel 7. dubna 2013 po dlouhé těžké nemoci. Bylo mu nedožitých 62 let. Zůstala po něm hudba, která má váhu dodnes, a vzpomínka na zpěváka, který nikdy nepůsobil jako někdo z plakátu, ale jako člověk, který tomu, co zpívá, skutečně věří.
Čest jeho památce. 🕯️
Buďte první kdo přidá komentář